Články
Texty o přijímací zkoušce: co se v ní ověřuje a kde se na tom nejčastěji chybuje.
53 článků
- Výsledky přijímaček 2027: 14. května a co přijde potomVýsledky prvního kola jsou 14. května 2027, přihlášky do druhého kola se podávají od 19. do 24. května. Zápisový lístek se už nepoužívá.
- Jednotná přijímací zkouška 2027: 12. a 13. dubnaDva řádné termíny, pozvánka čtrnáct dní předem, náhradní termín na konci dubna. Co se v těch dvou dnech děje a co se dá ovlivnit do té doby.
- Přihláška na střední školu 2027: lhůta končí 22. únoraZákonná lhůta končí 20. února 2027, jenže to je sobota, takže se posouvá na pondělí 22. února. Co do přihlášky patří a co se v ní už po odeslání nemění.
- Přijímačky 2027: sedm termínů, které rozhodují o sezóněKritéria, přihlášky, pozvánka, dva řádné termíny, náhradní termín, výsledky a druhé kolo. Všechna data prvního kola pro čtyřleté obory tak, jak je vypsalo ministerstvo.
- Skór, percentil a hranice přijetí: co která čísla znamenajíHranice přijetí je nejnižší výsledek mezi přijatými, ne předem stanovená známka. Percentil říká pořadí mezi uchazeči, skór výsledek v procentech.
- Uzpůsobení podmínek zkoušky: jak o něj požádatUzpůsobení podmínek jednotné zkoušky se opírá o doporučení školského poradenského zařízení. Platí pro všechny termíny stejně a kategorie určuje vyhláška.
- Náhradní termín přijímaček: kdo na něj má nárokKdo se nemůže dostavit k jednotné zkoušce z vážných důvodů, může ji psát v náhradním termínu. Důvod se musí omluvit, a to písemně a včas.
- Dva termíny jednotné zkoušky a který výsledek se počítáJednotná zkouška se píše ve dvou termínech a v každém předmětu se započítá lepší výsledek. Horší den tedy sezónu nekončí.
- Oficiální zadání CERMAT: kde je vzít a jak s nimi pracovatCERMAT zveřejňuje zadání jednotné zkoušky z minulých let v PDF, i s klíčem správných řešení a záznamovým archem. Nejčastější chyba je řešit je bez archu a bez času.
- Výsledky přijímaček: jak se oznamují a co dělat dálVýsledek se oznamuje zveřejněním seznamu pod registračním číslem. Písemné rozhodnutí o přijetí se nevydává a na odvolání jsou tři pracovní dny.
- Zápisový lístek se na střední školu už nepoužíváZápisový lístek v přijímacím řízení na střední školu neexistuje. Nikde se o něj nežádá a nikam se neodnáší. Místo něj rozhoduje pořadí oborů na přihlášce.
- Pořadí škol na přihlášce: co s ním systém děláPořadí oborů na přihlášce není přání, ale pravidlo. Uchazeč je přijat do nejpřednějšího oboru, kam se vešel, a do ostatních přijat není.
- Přihláška na střední školu: dvě cesty, jak ji podatPřihlášku do prvního kola lze podat elektronicky v informačním systému, nebo na tiskopisu ministerstva. Každá cesta má jiná pravidla a jiný počet papírů.
- Pravopis, který stojí bodyV testu z češtiny se pravopis neptá na výjimky. Ptá se na několik jevů, které se vracejí rok co rok.
- Procenta u přijímačekProcenta se v testu objevují v mnoha podobách, od slev po podíly v grafu. Jeden postup pokryje většinu z nich.
- Jak se učit na přijímačky domaDomácí příprava funguje, když má strukturu. Nejde o počet hodin, ale o to, co se v nich děje.
- Kombinace a počet možnostíÚlohy na počet možností nepotřebují vzorec. Potřebují systém, ve kterém se na nic nezapomene.
- Vyjmenovaná slova po letechVyjmenovaná slova se učí na prvním stupni a zkoušejí se v deváté třídě. Mezi tím se na polovinu zapomene.
- Převody jednotek bez chybyPřevod jednotek je krok, který se dělá mechanicky a právě proto se v něm chybuje pod tlakem.
- Co dělá báseň básníOtázky k básni se ptají na formu i na význam. Obojí se dá číst z ukázky, bez znalosti autora.
- Trojúhelník a jeho pravidlaNež se začne rýsovat, vyplatí se ověřit, že trojúhelník se zadanými stranami vůbec může existovat.
- Jak si rozvrhnout čas v testuRozvržení času se dá nacvičit stejně jako učivo. Dítě, které ví, kdy úlohu opustit, odevzdá víc vyřešených.
- Nerovnice a číselná osaNerovnice se řeší jako rovnice, až na jeden krok, kde se otáčí znaménko. Právě ten se zapomíná.
- Přímá a nepřímá řečPřevod mezi přímou a nepřímou řečí je otázka, která se v testu objevuje pravidelně a má pevný postup.
- Dělitelnost a prvočíslaZnaky dělitelnosti šetří čas u úloh, které na první pohled vypadají na dlouhé počítání.
- Jak číst zadání testuZadání je taky text a čte se stejně pozorně jako ukázka. Slova jako nejméně nebo kromě mění celou odpověď.
- Kdy je procento pastProcenta jsou jednoduchá, dokud se nezeptá, z čeho se počítají. Základ je to, na čem se ztrácejí body.
- Funkční styly v testuOtázka na styl textu se ptá na účel. Komu je text určen a co s ním má čtenář udělat.
- Úhly a jejich vztahyÚlohy s úhly se řeší doplňováním, ne měřením. Stačí tři vztahy a obrázek se dopočítá sám.
- Velká písmena v testuVelká písmena mají pravidla, ne intuici. Většina otázek se točí kolem několika typů názvů, které se dají projít za jedno odpoledne.
- Výrazy, které vypadají složitěDlouhý algebraický výraz bývá po úpravě krátký. Rozhoduje pořadí kroků, ne rychlost počítání.
- Shoda přísudku s podmětemKoncovka v příčestí minulém je jedna z nejčastějších otázek v testu z češtiny a řeší se jedním krokem: najít podmět.
- Poměr a měřítko v úlozePoměr se v zadání skrývá pod různými slovy. Kdo ho pozná, převede slovní úlohu na dva řádky výpočtu.
- Průměr a co vlastně říkáAritmetický průměr se počítá snadno. Těžší je odpovědět na otázku, která se ptá, co z průměru plyne.
- Sítě těles a prostorová představaÚlohy se sítěmi nejdou vyřešit vzorcem. Rozhoduje schopnost složit obrázek v hlavě, a to se dá trénovat.
- Tvoření slov a kořenyRozbor stavby slova je krok, který pomáhá i tam, kde se na něj nikdo neptá, třeba u pravopisu.
- Konstrukční úloha a zápis postupuU konstrukce se body dávají za postup i za obrázek. Jedno bez druhého je polovina úlohy.
- Posloupnosti a hledání pravidlaÚlohy na posloupnosti mají jedno společné: pravidlo se ověřuje na všech zadaných členech, ne jen na prvních dvou.
- Skloňování a pády v testuPád se určuje otázkou, ne tvarem. Tvary se opakují a právě opakující se tvary test používá.
- Tabulky a grafy v zadáníÚlohy s daty nezkoušejí počítání. Zkoušejí, jestli dítě z tabulky vytáhne právě to číslo, na které se otázka ptá.
- Literární pojmy u zkouškyLiterární teorie v testu není o výčtu. Je o tom poznat jev v úryvku, který dítě vidí poprvé.
- Objem a povrch tělesÚlohy na tělesa bývají snazší, než vypadají. Rozhodují dvě věci: správný obrázek a správné jednotky.
- Souvětí a čárky, které rozhodujíČárka v souvětí není věc citu. Je to důsledek toho, kolik je ve větě sloves a jak jsou věty spojené.
- Slovní úlohy: na co se zadání vlastně ptáVětšina chyb ve slovních úlohách nevzniká při počítání. Vzniká v okamžiku, kdy se přečte zadání a špatně se pochopí otázka.
- Synonyma a význam slova v kontextuOtázka na význam slova se ptá na význam ve větě, která je v zadání, ne na význam ze slovníku.
- Souřadnice a graf v zadáníGraf v zadání není ilustrace. Je to část zadání, ve které stojí čísla, která v textu úlohy nejsou.
- Rovnice krok za krokemU rovnic se body neztrácejí na složitých úpravách, ale na znaménku a na kroku, který se udělal jen na jedné straně.
- Čtení s porozuměním v testu z češtinyOtázky k textu nezkoušejí, jestli dítě text zná. Zkoušejí, jestli v něm najde místo, které na otázku odpovídá.
- Obsah a obvod bez vzorečků nazpaměťVzorce pro obsah a obvod se dají odvodit z obrázku. Dítě, které to umí, si je nemusí pamatovat a neplete si je pod tlakem.
- Větné členy krok za krokemRozbor věty není o tom znát všechny názvy. Je o pořadí otázek, které vedou od přísudku ke zbytku věty.
- Zlomky a desetinná čísla bez zbytečných chybPřevod mezi zlomkem a desetinným číslem je krok, na kterém se ztrácejí body v úlohách, které jinak dítě umí vyřešit.
- Slovní druhy rychle a jistěUrčování slovních druhů vypadá jako učivo nižších ročníků, ale v testu z češtiny stojí na něm celá řada dalších otázek.
- Počítání zpaměti a čas u zkouškyProč se v matematickém testu vyplatí umět zpaměti víc, než se zdá, a které tři operace se vracejí v zadáních nejčastěji.